Semináře pro pedagogy

Vzdělávací program je zaměřen prakticky a je určen pedagogům ZŠ, kteří mají zájem si rozšířit nebo prohloubit své znalosti v oblasti problematiky pedagogické diagnostiky. Pedagogové budou proškoleni v jednotlivých diagnostických metodách, které jsou v jejich kompetenci. Seminář nahlíží na pedagogickou diagnostiku komplexně a zdůrazňuje nutnost dobře provedené diagnostiky jako předpokladu pro využití podpůrných opatření ve vzdělávacím systému. Účastníci semináře získají přehled o problematice diagnostiky a diferenciální diagnostiky u dětí v ZŠ, základní terminologii, obsahu vyšetření, sledovaných položkách, možnostech další spolupráce s odborníky, tvorba PLPP, IVP…

Účastníci se seznámí s problematikou grafomotorických obtíží dětí předškolního a mladšího školního věku. Obsahem semináře je základní terminologie, diagnostika a příčiny grafomotorických obtíží, rozvoj jemné motoriky, lateralita, úchop psacího náčiní, metodika psaní levou a pravou rukou, uvolňovací a rozcvičovací cviky, grafomotorická cvičení, reedukační a podpůrné formy systematické péče na základě doporučení odborného pracoviště (PPP, SPC), specializace a spolupráce mozkových hemisfér, lateralizace, specifika praváctví – leváctví, ambidextrie, nevyhraněná lateralita. Rizika související s grafomotorickými obtížemi případně SPU – dyslexie, dysortografie… Správný úchop psacího náčiní a jeho význam. Možnosti reedukace nesprávného úchopu ve škole, rozbor příkladů z praxe, praktické ukázky. Nabídka vhodných ergonomických pomůcek na trhu, optimální možnosti pomoci, diskuze

Témata

Základní terminologie, pedagogická diagnostika a proces diagnostikování, metody pedagogické diagnostiky v ZŠ

Hodnocení úrovně hrubé motoriky, percepčních dovedností, hodnocení vnímání tělesného schématu, diagnostika úrovně pravolevé, prostorové a časoprostorové orientace

Poruchy koncentrace pozornosti, zvýšená únavnost CNS, emoční labilita, poruchy chování

Úroveň komunikačních dovedností, poruchy řeči, vývojová dysfázie

Příčiny vzniku grafomotorických obtíží, důsledky

Diagnostika úrovně vývoje pravolevé, prostorové a časové orientace, lateralizace

Diagnostika písemného projevu a úrovně matematických schopností a dovedností

Reedukace grafomotorických obtíží žáků, správný sed, úchop psacího náčiní

Rizika související s grafomotorickými obtížemi, rozbor příkladů z praxe, praktické ukázky

Problematika vztahu pedagog, žák, rodič, spolupráce školy, rodiny a školského poradenského zařízení

Výměna zkušenosti, diskuse

Seminář zprostředkovává pedagogům pohled na výtvarný projev dítěte z hlediska správné ergonomie. Vymezuje a objasňuje příčiny a následky grafomotorických potíží u dětí v mateřské škole a v 1. tř. ZŠ.

Obsahem je základní terminologie, diagnostické, reedukační a podpůrné formy systematické péče, smysl a význam týmové spolupráce rodičů, školy a speciálního pedagoga.

Dále na problematiku řady témat – specializace a spolupráce mozkových hemisfér, lateralizace, specifika praváctví – leváctví, ambidextrie, nevyhraněná lateralita, správný úchop psacího náčiní a jeho význam. Představí jim možnosti reedukace nesprávného úchopu u dětí, příklady z praxe, ale také nabídku vhodných ergonomických pomůcek na trhu a optimální možnosti pomoci.

Dalším stěžejním tématem je vývoj dítěte v souvislosti s úrovní dětské kresby, praktický rozbor obrázků dětí.

Témata

• základní terminologie, příčiny vzniku grafomotorických obtíží, důsledky
• diagnostika grafomotorických obtíží dítěte, lateralizace
• ergonomie a výtvarný projev dítěte, uvědomění si vlastního „JÁ“, role předškoláka, školáka
• dětská kresba v souvislosti s úrovní grafomotoriky, jednotlivé formy, citlivé vedení a přiměřená motivace
• reedukace grafomotorických obtíží dítěte, správný sed, úchop psacího náčiní
• nabídka vhodných ergonomických pomůcek na trhu, optimální možnosti pomoci
• rozbor příkladů z praxe – je vhodné přinést obrázky dětí předškolního věku (postava, dům, strom, rodina, zvíře…)

Oblast pregramotnosti se v moderní společnosti stává velmi významnou součástí vzdělávání v předškolním věku. Skládá se ze souboru mnoha schopností, dovedností a zkušeností, které umožňují dítěti orientovat se v budoucím světě písmen, textů a informací.

Úroveň předčtenářských dovedností velmi významně ovlivňuje školní připravenost dítěte a usnadňuje jeho přechod z mateřské do základní školy. Proto nejen cílená podpora rozvoje předčtenářských dovedností dítěte, ale i případná včasná pedagogická podpora nerovnoměrného vývoje či specifických obtíží může ovlivnit jeho budoucí školní úspěšnost.

Seminář je zaměřen na oblast vývojové psychologie, posloupnost vývoje dílčích funkcí a pedagogickou diagnostiku zaměřenou na zjišťování úrovně rozvoje dílčích funkcí podmiňujících budoucí úspěšné osvojování čtení, psaní a počítání.

Témata

• pojem čtenářská pregramotnost
• vývoj čtenářské pregramotnosti, roviny a dílčí roviny čtenářské gramotnosti
• příklady specifických projevů předčtenářského chování dítěte, které lze vhodně využívat při pedagogické diagnostice
• soubor postupně se rozvíjejících předpokladů pro úspěšné rozvíjení čtenářské pregramotnosti
• posloupnost vývoje dílčích funkcí, zjišťování jejich úrovně a aktuální úroveň oslabené funkce
• cílená volba účinných postupů k podpoře dílčích funkcí s ohledem na aktuální úroveň oslabené funkce
• přehled metod práce v návaznosti na zjištění aktuální úrovně dovedností v oblastech sluchové, zrakové a prostorové percepce
• reedukační aktivity pro úplné zautomatizování funkcí vývojově nižších, případně k rozvoji vývojově vyšších funkcí
• význam receptivních jazykových dovedností (vnímání a porozumění vyslechnutého textu)
• význam produktivních jazykových dovedností (správná výslovnost, slovní zásoba, souvislé vyjadřování ve větách, vyprávění textu)
• příklady vhodných forem a metod práce pro rozvoj předčtenářských a prvních čtenářských dovedností, hra, strukturované učení

Proč děti potřebují pohádky

• příklad práce s pohádkou, vytváření a formování vlastního postoje k textu pohádky a vyvození sociálních dovedností pro život
• podpora rozvoje čtenářské pregramotnosti v předškolním věku, objasnění podstaty předčítání či vyprávění a naslouchání pohádek pro výchovu dítěte, význam komunikace pro dítě předškolního věku
• stručný popis jednotlivých etap vývoje dítěte s ohledem na výběr vhodného druhu pohádky
• pohádka rozvíjí charakter, emoce, fantazii dítěte, učí děti rozpoznat dobro a zlo, buduje jeho mravní základ a hodnotový systém společenství, předává zkušenosti minulých generací, rozbor pohádek
• evaluace, diskuze a vzájemné předávání zkušeností, nápadů a podnětů

Oblast pregramotnosti se v moderní společnosti stává velmi významnou součástí vzdělávání v předškolním věku. Skládá se ze souboru mnoha schopností, dovedností a zkušeností, které umožňují dítěti orientovat se v budoucím světě písmen, textů a informací.

Úroveň předčtenářských dovedností velmi významně ovlivňuje školní připravenost dítěte a usnadňuje jeho přechod z mateřské do základní školy. Proto nejen cílená podpora rozvoje předčtenářských dovedností dítěte, ale i případná včasná pedagogická podpora nerovnoměrného vývoje či specifických obtíží může ovlivnit jeho budoucí školní úspěšnost.

Seminář je zaměřen na oblast vývojové psychologie, posloupnost vývoje dílčích funkcí a pedagogickou diagnostiku zaměřenou na zjišťování úrovně rozvoje dílčích funkcí podmiňujících budoucí úspěšné osvojování čtení, psaní a počítání.

Témata

• pojem čtenářská pregramotnost
• vývoj čtenářské pregramotnosti, roviny a dílčí roviny čtenářské gramotnosti
• příklady specifických projevů předčtenářského chování dítěte, které lze vhodně využívat při pedagogické diagnostice
• soubor postupně se rozvíjejících předpokladů pro úspěšné rozvíjení čtenářské pregramotnosti
• posloupnost vývoje dílčích funkcí, zjišťování jejich úrovně a aktuální úroveň oslabené funkce
• cílená volba účinných postupů k podpoře dílčích funkcí s ohledem na aktuální úroveň oslabené funkce
• přehled metod práce v návaznosti na zjištění aktuální úrovně dovedností v oblastech sluchové, zrakové a prostorové percepce
• reedukační aktivity pro úplné zautomatizování funkcí vývojově nižších, případně k rozvoji vývojově vyšších funkcí
• význam receptivních jazykových dovedností (vnímání a porozumění vyslechnutého textu)
• význam produktivních jazykových dovedností (správná výslovnost, slovní zásoba, souvislé vyjadřování ve větách, vyprávění textu)
• příklady vhodných forem a metod práce pro rozvoj předčtenářských a prvních čtenářských dovedností, hra, strukturované učení

Proč děti potřebují pohádky

• příklad práce s pohádkou, vytváření a formování vlastního postoje k textu pohádky a vyvození sociálních dovedností pro život
• podpora rozvoje čtenářské pregramotnosti v předškolním věku, objasnění podstaty předčítání či vyprávění a naslouchání pohádek pro výchovu dítěte, význam komunikace pro dítě předškolního věku
• stručný popis jednotlivých etap vývoje dítěte s ohledem na výběr vhodného druhu pohádky
• pohádka rozvíjí charakter, emoce, fantazii dítěte, učí děti rozpoznat dobro a zlo, buduje jeho mravní základ a hodnotový systém společenství, předává zkušenosti minulých generací, rozbor pohádek
• evaluace, diskuze a vzájemné předávání zkušeností, nápadů a podnětů

Vzdělávací program seznámí účastníky se základní terminologií týkající se specifických vývojových poruch učení a chování (SPUCH) a s jejich příčinami. Představí nejčastěji se vyskytující i méně časté poruchy učení (SPU) a také formy zajištění specifických vzdělávacích potřeb. Osvojí si řadu poznatků a praktických postupů v oblasti pedagogické diagnostiky, které budou moci zařadit do své praxe. Seznámí se s možnostmi včasné diagnostiky, její aplikací do výuky a se specifiky práce s výše zmíněnou skupinou dětí.

Témata

• včasná diagnostika a včasná intervence jako východisko pro práci s dítětem se specifickými vzdělávacími potřebami a s rodiči
• základní pojmy a teoretické vědomosti o problematice specifických poruch učení a chování
• diagnostika SPUCH, odlišnosti specifických poruch chování (SPCH) od specifických poruch učení (SPU) – kritéria pro diagnostiku SPU
• specifické poruchy učení, ADHD, ADD, hyperkinetický syndrom, vztah mezi specifickými poruchami učení a syndromem školní neúspěšnosti – objasnění symptomatologie těchto poruch
• reedukace, metody práce u dětí se SPU – informace o možnostech a metodách nápravné práce
• přehled metodických a pracovních materiálů a reedukačních pomůcek vhodných pro reedukaci SPUCH
• prevence vzniku poruch učení u dětí, spolupráce rodiny
• úprava klasifikace, tvorba IVP, PLPP, specifikace cílů
• diskuse a rozbor příkladů z praxe

Seminář se zabývá problematikou alternativní a augmentativní komunikace (AAK) u dětí s narušenými komunikačními schopnostmi (narušený vývoj řeči, vývojovou dysfázií, PAS…).

Obsahem je stručná charakteristika vývoje řeči, poruchy komunikačních schopností, PAS, základní terminologie v oblasti AAK, formy podpory, metody a postupy bez pomůcek, s pomůckami – praktické ukázky komunikačních sešitů, rozvrhů, procesuálních schémat…, optimální strategie ve výuce – praktické využití Ipadu a vhodných výukových programů pro podporu a rozvoj AAK, možnosti spolupráce, ukázky alternativních způsobů práce prostřednictvím AAK, diskuze.

Témata

• verbální a neverbální komunikace, stručný průřez vývojem řeči
• PAS, AAK, základní terminologie, možnosti podpory prostřednictvím AAK
• AAK bez pomůcek, s pomůckami, vizualizace
• strategie podpory, strukturované plánování nejen pro žáky s PAS, možnosti spolupráce
• praktické ukázky, diskuze

Seminář se zabývá základní charakteristikou ADHD a ADD, praktickými postupy při aplikování systematické péče u dětí s poruchami pozornosti v MŠ a na 1. stupni ZŠ a získají přehled v systému péče a reedukace u žáků s ADHD.

Poruchy souhrnně označované jako ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder), ADD (Attention Deficit Disorders) se projevují neschopností udržet pozornost při řízených činnostech, dokončování úkolů, zapomnětlivostí v každodenních činnostech. Obsahem semináře je základní terminologie, vývojová diagnostika, diagnostické, reedukační a podpůrné formy systematické péče, optimální strategie ve výuce u dětí před nástupem do školy a v prvních ročnících ZŠ.

Dále budou představeny možnosti spolupráce výchovných poradců a školních psychologů (na základě doporučení pedagogicko – psychologických poraden), možnosti výchovného vedení v rodině a význam pravidelných konzultací rodičů s učiteli. Na závěr proběhne rozbor příkladů z praxe, optimální možnosti pomoci a diskuze.

Témata

• základní charakteristika ADHD a ADD, odborná terminologie
• diagnostická kritéria ADHD a ADD s ohledem na věkové zvláštnosti dítěte
• analýza doporučení z PPP a tvorba PLPP a IVP, plánování výchovné a vzdělávací péče v škole a v rodině
• strukturované plánování, strukturované učení s jedincem s ADHD a s ADD, využití odměny a další podpůrné formy systematické péče
• formy a metody systematické práce, spolupráce v rámci školy
• možnosti spolupráce výchovných poradců a školních psychologů v rámci ŠPP na základě doporučení PPP
• optimální výchovně vzdělávací strategie
• spolupráce s rodinou – význam pravidelných konzultací s rodiči
• sledování a vyhodnocení efektivity pedagogicko – diagnostických postupů
• rozbor příkladů z praxe
• diskuze

Seminář je zaměřen na specifika pedagogické práce s impulzivními, hyperaktivními žáky s deficitem pozornosti a na možnosti podpory těchto žáků v běžném školním prostředí.

Pozornost je věnována nejen podstatě poruchy a principům přístupu k žákům s tímto znevýhodněním, ale také struktuře systematické péče včetně reedukace, kompetencím a povinnostem učitelů i odborníků z poradenské oblasti, zásadám spolupráce školy s rodinou dítěte.

Učitelé se seznámí s možnými a optimálními výchovně vzdělávacími strategiemi a naučí se vyhodnocovat efektivitu pedagogicko-diagnostických postupů.

Program je doplněn praktickými ukázkami řešení konkrétních situací. Vychází z potřeby pedagogů získat informace z oboru speciální pedagogiky, které jim přiblíží podstatu znevýhodnění hyperaktivních žáků s poruchou pozornosti, možné projevy jejich chování a zkušenosti a náměty vycházející z dobré praxe pedagogické podpory.

Témata

• základní charakteristika hyperaktivity s poruchou pozornosti, odborná terminologie
• vývojová diagnostika, vliv na chování a rozhodovací procesy
• analýza doporučení ŠPZ a specifikace stupňů podpůrných opatření v ZŠ a v rodině
• diagnostické, reedukační a podpůrné formy systematické péče
• formy a metody systematické práce, spolupráce v rámci školy – možnosti spolupráce ŠPP s pedagogy na základě doporučení ŠPZ
• optimální výchovně vzdělávací strategie, které navazují na péči v MŠ a ZŠ
• motivace, význam kvalitního režimu dne, vyváženého střídání aktivit
• spolupráce s rodinou – význam pravidelných konzultací s rodiči
• sledování a vyhodnocení efektivity pedagogicko-diagnostických postupů
• rozbor příkladů z praxe
• diskuze

Možnosti týmové spolupráce pedagogického sboru při vytváření podmínek žákům se specifickými vzdělávacími potřebami (SVP) tak, aby se mohli optimálně rozvíjet ve výkonově heterogenní skupině, popíše roli školního poradenského pracoviště (ŠPP) při poskytování podpory ve školním prostředí.

Témata

• školní poradenské pracoviště (ŠPP) a jeho úloha při podpoře všech žáků s ADHD (SVP), role jednotlivých poradenských pracovníků (kdo a proč tvoří tým?), plán poradenských služeb školy
• informovaný souhlas s poskytováním poradenských služeb ve škole
• efektivní nastavení spolupráce mezi ŠPP a ŠPZ (školským poradenským zařízením)
• efektivní nastavení spolupráce s rodinou žáka
• vytváření PLPP (plánu pedagogické podpory), IVP (individuálního vzdělávacího plánu) pro žáka a jeho pravidelné vyhodnocování
• využití dalších podpůrných opatření, zvláště asistenta pedagoga, hodin pedagogické intervence a předmětu speciálně pedagogické péče
• role asistenta pedagoga a jeho spolupráce s učiteli a rodiči
• hodnocení žáků s ADHD (SVP)
• jednotlivé příklady ze školní praxe
• diskuze

Seminář se zabývá problematikou společného vzdělávání v rámci inkluzivního vzdělávání v kontextu našeho školského systému a riziky s ním spojenými.

Nedílnou součástí semináře je postup v souvislosti s poskytováním podpůrných opatření 1. stupně a 2.–5. stupně. Je zaměřen na jednotlivé stupně podpůrných opatření a jejich specifika (plán pedagogické podpory, individuální vzdělávací plán, asistent pedagoga, působení dalších osob poskytujících podporu).

Velmi podrobně jsou rozebírány zpráva, doporučení a revize. Důraz je kladen na povinnost škol v kontextu sociálně právní ochrany dětí a mládeže, spolupráci rodiči, na jejich práva a povinnosti, na spolupráci s odbornými pracovišti.

Zaměřuje se též na členění podpůrných opatření, základní pravidla pro uplatňování podpůrných opatření. (metody, formy, formulování cílů, pomůcky, kompenzační pomůcky apod.) a normovanou finanční náročnost.

Témata

• diagnostické, reedukační a podpůrné formy systematické péče
• spolupráce v rámci školy – možnosti spolupráce školního poradenského pracoviště (ŠPP) s pedagogy na základě doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ)
• analýza doporučení ŠPZ a realizace stupňů podpůrných opatření v MŠ, ZŠ a v rodině
• optimální výchovně vzdělávací strategie, které navazují na péči v MŠ a ZŠ a v rodině
• motivace, význam kvalitního režimu dne, vyváženého střídání aktivit
• spolupráce s rodinou – význam pravidelných konzultací s rodiči
• sledování a vyhodnocení efektivity pedagogicko-diagnostických postupů, vliv na chování a rozhodovací procesy
• rozbor příkladů z praxe
• diskuze

Možnosti týmové spolupráce pedagogického sboru při vytváření podmínek žákům se specifickými vzdělávacími potřebami tak, aby se mohli optimálně rozvíjet ve výkonově heterogenní skupině, popis role školního poradenského pracoviště při poskytování podpory ve školním prostředí.

Témata

• školní poradenské pracoviště (ŠPP) a jeho úloha při podpoře všech žáků se specifickými vzdělávacími potřebami (SVP), role jednotlivých poradenských pracovníků (kdo a proč tvoří tým?), plán poradenských služeb školy
• informovaný souhlas s poskytováním poradenských služeb ve škole
• efektivní nastavení spolupráce mezi ŠPP a ŠPZ (školským poradenským zařízením)
• efektivní nastavení spolupráce s rodinou žáka
• vytváření plánu pedagogické podpory (PLPP), individuálního vzdělávacího plánu (IVP) pro žáka a jeho pravidelné vyhodnocování
• využití dalších podpůrných opatření, zvláště asistenta pedagoga, hodin pedagogické intervence a předmětu speciálně pedagogické péče
• role asistenta pedagoga a jeho spolupráce s učiteli a rodiči
• hodnocení žáků s SVP
• rozbor příkladů ze školní praxe
• diskuze

Seminář je zaměřen prakticky, je určen pedagogům MŠ a 1. stupně ZŠ, kteří mají zájem si rozšířit nebo prohloubit své znalosti v oblasti práce s dětmi s narušenými komunikačními schopnostmi, s poruchou autistického spektra (PAS) a v oblasti alternativní a augmentativní komunikace (AAK).

Obsahem semináře je stručná charakteristika vývoje řeči, poruchy komunikačních schopností, PAS, základní terminologie v oblasti AAK, formy podpory, optimální strategie ve výuce, možnosti spolupráce, osvědčené výukové postupy, ukázky alternativních způsobů práce prostřednictvím AAK. Účastníci získají jak obecnější informace k problematice PAS, tak i konkrétní metodiku práce s dětmi s PAS.

Účastníci získají informace o vývojové dysfázii, diagnostice, včasné prevenci a možnostech podpůrných opatření u dítěte s vývojovou dysfázií. Na základě získaných poznatků budou schopni, s dětmi cíleně pracovat a zavést včasnou intervenci. Seznámí se s vypracovávním individuálních podpůrných opatření, s praktickými nápravnými technikami, možnostmi rozvoje komunikačních dovedností dítěte a s možností využití AAK ve školní výuce.

Témata

Poruchy autistického spektra (PAS)

• verbální a neverbální komunikace, stručný průřez vývojem řeči
• PAS, AAK, základní terminologie, možnosti podpory prostřednictvím AAK
• AAK bez pomůcek, s pomůckami, vizualizace
• strategie podpory, strukturované plánování nejen pro žáky s PAS, možnosti spolupráce
• praktické ukázky práce s dětmi a žáky s PAS
• rizikové situace, krizové situace a jejich řešení

Vývojová dysfázie

• řečový vývoj intaktního dítěte v předškolním věku (komunikační schopnosti a jejich vývoj v raném a předškolním věku a mladším školním věku – jazykové roviny, pomůcky, počítačové programy
• dítě s diagnózou vývojová dysfázie – definice, příčiny, formy, příznaky v hloubkové i povrchové struktuře řeči a v dalších oblastech, diagnostika, výskyt, předškolní vzdělávání a začleňování dětí
• postupy aplikované v logopedické intervenci u dětí s vývojovou dysfázií v předškolním věku, obecné principy využívané u dítěte s vývojovou dysfázií, podpůrná opatření, opatření pro zvýšení efektivity v komunikaci mezi dítětem a komunikačním partnerem
• základní okruhy pro rozvoj aktivní a pasivní slovní zásoby, komunikační tabulky, slovní a větná pexesa, vytváření komunikačních deníků – spolupráce školy, rodičů a odborné veřejnosti, rozvoj komunikační schopnosti u dětí předškolního věku – jednoslabičná, dvojslabičná, trojslabičná slova, jednoslovné, dvojslovné, trojslovné věty, užití předložkových vazeb, zvratných zájmen
• praktické ukázky podpůrných opatření zaměřených na rozvoj komunikace v předškolním věku
• diskuze